Já Vás nyní seznámím, jaký trend vládne dnes a především proč si myslím, že je tento trend opravdu správný. Také jaké je složení mateřského mléka a proč je právě pro miminko mateřské mléko to nejlepší, co mu můžete jako maminka nabídnout.

Dítě má na kojení právo

Podpora kojení je velmi vysoká a podílí se na ni mnoho organizací, je také zaznamenáno mnoho deklarací a kodexů, které kojení vyzdvihují. Současná věda totiž považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. A tak má dítě právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Právo dítěte na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991.

Kojení je i součástí Národního programu podpory zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století.

WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.

*Nutno však také říci, že matka má právo odmítnout kojit. Ač můj názor, je ten, že pokud je to jen trochu možné, neměli bychom kojení odmítat. Všechny klady můžete naleznout níže. A zápory jsem nenalezla.

Mateřské mléko Mateřské mléko je považováno jako nejvhodnější potrava pro děti, a to díky jeho specifickému složení. Složení mateřského mléka ma totiž tu vlastnost, že se v průběhu kojení mění v závislosti na potřebách dítěte. Tudíž například i během dne, ale také v závislosti na stáří dítěte. Také je ale rozdíl mezi mlékem kravským (a jinými mateřskými mléky zvířat) a mlékem lidským. Každé má svá specifika a je určeno pro svůj druh.

Typy mateřského mléka

• Mlezivo (kolostrum) – toto mléko se tvoří v prvních dnech po porodu a je mírně namodralé. Obsahuje větší množství proteinů (především imunoglobulinů, které se uplatňují při obranoschopnosti) a má také více minerálních látek, zejména hořčíku, což má za následek zvýšenou peristaltiku střeva a nasledně dáreček v plenkách. Zato ale kolostrum obsahuje méně sacharidů a tuků.
• Zralé mateřské mléko – asi od 14. dne po porodu se začíná tvořit mléko zralé, které se dá ještě rozdělit na přední zralé mateřské mléko. To obsahuje více vody a laktozy a jeho funkcí je především zahnat žízeň. Naopak mléko zadní obsahuje více tuku a má schopnost zasytit.

Složení mateřského mléka

Energie mateřského mléka se pohybuje okolo 280 – 290 kJ/100 ml. Za den, když dítě dostane okolo 500–800 ml pokryje denní potřebu tekutin, energie a také bílkovin, potřebných pro svůj život a růst. Není vůbec potřeba dávat dítěti jiné tekutiny (ani čaj). Mateřské mléko je totiž plně nahradí.

Bílkoviny jsou v mateřském mléku obsaženy v malém množství (0,9 – 1,3 g/100 ml), takže tolik nezatěžují ledviny. Bílkoviny jsou převážně albuminového typu (syrovátkové bílkoviny) oproti kaseinovým. To je velká výhoda, protože na něj nevzniká alergie jako na mléko kravské. Kde je kasein obsažen 3× více. V mléce je ale více zastoupeno volných aminokyselin, které slouží např. pro centrální nervovou soustavu.

Sacharidy jsou zastoupeny zejména laktózou (disacharid složený z glukózy a galaktózy), fruktózou, galaktózou, oligosacharidy. Ve 100 ml je obsaženo asi kolem 7,2 g sacharidů.

Tuky – v kolostru je obsaženo asi kolem 2 g/100 ml, ve zralém mléce už 3,5 – 4,5 g/100 ml. A to ještě zadní mléko obsahuje 4 – 5× více tuku než přední. Tuky jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová, linolenová, arachidonová, DHA), prostaglandiny, cholesterol, karnitin – tyto tuky mají příznivý vliv na vývoj dítěte.

Vitaminy jsou v mléce pro dítě dobře využitelné, zejména vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vitaminy rozpustné ve vodě mohou v mléce kolísat podle výživy matky.

Minerální látky v mléce jsou ve vhodném poměru a dobře využitelné. Obsah solí je nižší než v kravském mléce, což opět znamená menší zatížení ledvin.

Dále mateřské mléko obsahuje cenné ochranné látky, které se uplatňují při imunitních reakcích.

Často se mluví, o tom, že se v mateřském mléku vyskytují i škodlivé látky (např. PCB), ale i na úkor možných stop těchto škodlivin, mluví ve prospěch to, že nic není „šité přesně na miminko“ jako právě mléko od maminky. Přesto se nedoporučuje z hlediska škodlivých látek radikálně snižovat hmotnost v průběhu kojení.

Výhody kojení

Jak jsem se zmínila na začátku, kojení přináší mnoho výhod a to jak dítěti, tak mamince. Zde jsou ty nejzásadnější:

Pro děťátko:

• optimální obsah živin
• imunologická funkce
• pozitivní psychologický vývoj
• prevence neinfekčních onemocnění (alergie, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza)
• nižší výskyt syndromu náhlého úmrtí

Pro maminku:

• menší poporodní krvácení
• rychlejší zavinování dělohy
• nižší výskyt karcinomu prsu, vaječníků, čípku
• nižší riziko osteoporózy
• rychlejší návrat k hmotnosti před porodem
• kojení má pozitivní vliv na duševní zdraví matky
• kontakt s dítětem
• mléko je vždy „po ruce“ – má správnou teplotu, levné

Hlavní zásady úspěšného kojení:

• umožnit dítěti, aby bylo kojeno (nemůže kojit pouze 3 – 5% žen)
• pokračovat v kojení podle chuti dítěte bez omezování délky a frekvence (v prvních týdnech klidně i 12 – 15× za den) – zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost
• platí zásada – kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá
• kojit výlučně bez čaje či jiných tekutin a potravin do 6. měsíce věku
• pokračovat v kojení s postupným zaváděním příkrmů do 2 let dítěte
• vyhnout se nadměrnému mytí a dezinfekci bradavek
• kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, vždyť tím ohrožuje svoje vlastní dítě

Nesnáze při kojení

Ač některým maminkám kojení nemusí dělat sebemenší problémy, některé maminky mohou mít problémy ať už s retencí mléka, infekcí prsní žlázy nebo bradavkami a kojení jim to stěžuje. Přesto kojení zcela jistě nezatracujte a mějte trpělivost. V porodnici by měli být lidé, kteří Vám vše vysvětlí a pomohou. Navíc existují laktační poradenství, kde si můžete také vše nechat objasnit a ptát se na vše, co Vás zajímá.

Převzato ze Sanzdravě - zdraví, zdravá výživa
.