Stále častěji jsme informováni prostřednictvím médií o tragických událostech, kdy zemře jinak dosud plně zdravý mladý sportovec během své exhibice na fotbalovém trávníku či na ledě, nezřídka při cyklistice nebo běhu a dalších sportovních aktivitách. Viníkem této smrti je často lékaři označen náhle selhající krevní oběh. Ve většině případů však je skutečnou příčinou maligní srdeční arytmie, která často provází sportovní aktivity v situacích, kdy takto predisponovaný jedinec trpí předchozím onemocněním srdeční svaloviny, například kardiomyopatií, případně náhle vzniklou ischémií myokardu, tedy vznikem náhlého srdečního infarktu. Vlivem velké zátěže tak snadno může u takovýchto predisponovaných osob snadno dojít ke vzniku závažných zdravotních obtíží, v jejichž důsledku může dojít i k selhání životních funkcí a smrti. Lze tak do jisté míry hovořit o vyčerpání, jehož závěrem je selhání srdeční činnosti vlivem zhoubných srdečních arytmií. Povětšinou se u takto zasaženého sportovce objevuje komorová arytmie, progredující až ve fibrilaci srdečních komor. Fibrilaci komor bychom tak mohli již řadit mezi arytmii, která je jakýmsi „druhem“ zástavy srdeční činnosti.

Do skupiny sportovců, u nichž dochází k nečekanému selhání životních funkcí během sportu, lze bezpochyby zahrnout i ty, kteří ke zvýšení své sportovní výkonnosti užívají anabolických látek, především pak steroidů. Je všeobecně známo, že tyto dopingové látky mají tendenci „dopovat“, tedy lidově řečeno posilovat organismus a jeho výkonnost. V důsledku tohoto působení však dochází i ke zvýšení jejich nežádoucího účinku na orgány, především srdce a cévní systém. Je třeba vycházet z toho, že prostředky steroidního působení mají významné nežádoucí účinky na cévní systém v podobě zvýšené krevní srážlivosti. Pokud je takto steroidy užívající sportovec vystaven velkému fyzickému zatížení, ke kterému během kontaktních sportů dochází, je zvýšeno i riziko vzniku náhlé situace zhoršení zdravotního stavu. Mezi možné příhody, k nimž může dojít patří například selhání srdeční činnosti vlivem arytmie, například fibrilace komor nebo vznik náhlého srdečního infarktu, jehož následkem může být i fatální arytmie. V každém případě však je možné i u těchto typů osob se setkávat s tak fatálními zdravotními komplikacemi.

Vrcholový sport v poslední době zažívá doslova boom, a je často spojen s velkými výkonnostními požadavky a nároky, nejen na samotné sportovce, ale i kluby pod nimiž sportovci působí. Tento trend tak s sebou nese mnohá skrytá rizika, s nimiž je nutné stále častěji počítat. Většina sportovců by si tak měla být předem vědoma těchto rizik, s nimiž každodenně vstupují na sportovní exhibice, sportovní kluby by zase měli stanovit takové výkonnostní meze pro sportovce, aby se předcházelo těmto tragickým událostem. Ale největší prevenci, jak předejít těmto hrůzným událostem přinášejí samotní diváci. Ti by měli žádat od svých sportovců jen takové výkony, které jsou v mezích sportu vůbec možné a nepřesahují rámec únosnosti.